Chris Moneymaker: muž, který odpálil časovanou nálož

Málokdo udělal pro poker tolik, co Chris Moneymaker. Neznámý amatérský nadšenec, který hrál poker po večerech pro zábavu, se v roce 2003 kvalifikoval na World Series Of Poker (WSOP). Byl to jeho první živý turnaj v životě a Chris ho vyhrál. Porazil celou tehdejší světovou pokerovou špičku a přes noc se stal miláčkem Ameriky.

autor: Dominik Koukal, zahraniční zpravodaj Poker24.cz v Las Vegas, USA

Tak jsem si v těchto dnech, kdy celý hráčský svět žije v napjatém očekávání partií, které přinese další, v pořadí již 37. ročník World Series Of Poker (WSOP) a o pokeru se tady v Las Vegas mluví doslova na každém kroku, nechtěně vzpomněl na dny, kdy jsem se s touto nádhernou a vzrušující hrou začal poprvé seznamovat. Proklikal jsem pár odkazů z Google, přelétl očima několik článků, nakoukl do historie, prohlédl pár fotek. Téměř všude jsem narážel na jedno jméno. Na jméno hráče, který se stal pro poker pojmem, aniž by dokázal jen zlomek toho, co cela plejáda hráčů před ním nebo hráčů nové, nastupující generace. Ten muž se jmenuje Chris Moneymaker.

Chris byl přesně to, co světový poker potřeboval. V době, kdy se o závěrečné fáze turnajů začala zajímat televize, v době, kdy mohl divák sledovat nervydrásající souboje s možností nahlédnout hráčům do karet, v době, kdy se pokerové servery začali objevovat jako houby po dešti, začala popularita především Texas Hold’em poměrně rychle stoupat. Ale to, co následovalo v týdnech a měsících po WSOP 2003, nemá pravděpodobně ve světě obdoby v žádném jiném sportovním odvětví.

Počet účastníků WSOP narůstal sice poměrně pravidelně, ale relativně pomalu. Pro srovnání, od roku 1982, kdy v kasinu Binion’s usedlo ke stolům tohoto pokerového mistrovství světa 104 hráčů až do roku 1999 (393 účastníků) se každoročně navyšoval seznam hráčů řádově o desítky. Po prvním masovém impulzu, který dal veřejnosti kultovní pokerový film “Rounders”, naskočilo toto číslo v roce 2003 na již solidních 839.

A právě na WSOP 2003 to stalo. Objevil se muž odnikud, muž bez pokerové minulosti, muž s přiléhavým jménem Chris Moneymaker. Jeden z tisíců anonymních, jeden z davu amatérů. A byl to právě on, kdo na svém prvním živém turnaji v kariéře porazil celou světovou špičku a kdo si domu, do rodného Tennessee, odvážel rovných 2,5 milionu dolaru! Z Chrise se stala během několika hodin nejzářivější hvězda na pokerovém nebi. Okamžitě byl miláčkem Ameriky, pro kterou se stal ztělesněním amerického snu. Byl novodobou Popelkou, která dala milionům jiných naději na podobný úspěch. V ten moment, kdy památným full housem porazil v závěrečném heads up handu Sama Farhu, nestálo největšímu boomu posledních let nic v cestě. Poker se vydal dobít svět.

Chris byl úplně normální kluk. Tak jako většina kamarádů chodil nerad do školy, zato si rád hrál. Láska pro karetní hry se u něj projevila poměrně brzo u nekonečných partií bridže s jeho babičkou. Později propadl lákadlu blackjacku, ke kterému ho dovedl otec. Po prvních prohrách na výletních lodích (v USA mohl legálně hrát až od 21 let), na tento druh gamblingu zanevřel a v době svých studii na University of Tennessee se začal intenzivně věnovat kurzovým sázkám na sportovní utkání. Měl dobrý odhad, dokázal sázet trpělivě a disciplinovaně a měl i šťastnou ruku. Poměrně brzy začal vyhrávat značné sumy a přemýšlel o ukončení studii. Jak už to ale v životě bývá, přišla černá série, kterou Chris neustál a během několika hodin jediného hracího víkendu v basebalové MLB přišel o všechno, co do té doby naspořil. Deprimován a ve finančních potížích se už k sázkám v podobném objemu nikdy nevrátil.

Po získání univerzitního diplomu nastoupil jako účetní menšího restauračního řetězce a oženil se. Jako celá řada mladých amerických manželství se zadlužil, koupil dům a připravil se psychicky na nudnou kariéru úředníka s platem kolem 40000 dolarů ročně. Jeho záliba pro hraní ho ovšem neopustila a tak se jako tisíce jiných vrhl na on-line hraní, které v té době začínalo nabývat na popularitě díky své jednoduchosti a finanční nenáročnosti. Chris si záhy velmi oblíbil právě Texas Hold’em a pravidelně po večerech hrával za menší obnosy. Několikrát měl i nutkání vrhnout se do hry naživo, ale v jeho okolí byly možnosti velmi omezené.

Jedné noci se víceméně náhodou, bez specifického záměru zapsal do kvalifikačního turnaje s buy-in 39 USD. Turnaj, ve kterém se účastnilo pouhých 18 hráčů, vyhrál poměrně brzy, čímž se kvalifikoval do dalšího satelitu, ve kterém měl šanci na poměrně zajímavou finanční výhru. O prvních třech místech, která zaručovala místo ve WSOP vůbec neuvažoval. Soustředil se od začátku na disciplinovanou a trpělivou hru, která ho měla posunout na některé z předních vyplácených míst. Omluvil se rodině a známé požádal, aby ho ten večer nerušili. Po několika hodinách seděl u finálového stolu a dokonce se svým objemem žetonů vedl. Právě v té chvíli začal přemýšlet o tom, že svou hru záměrně povede ke 4. místu, které mu garantovalo výplatu 8000 USD.

Po celou dobu turnaje ho on-line sledoval jeho nejlepší přítel, který mu jeho záměr na poslední chvíli rozmluvil a nabídl mu 5000 USD v hotovosti výměnou za poloviční podíl na případném Chrisově profitu v Las Vegas při WSOP. Chris po krátkém váhání přijal a satelit dovedl do vítězného konce. Z dohody nakonec paradoxně sešlo, což ovšem Chrise v den jeho velkého vítězství v Las Vegas asi vůbec nemrzelo. Řada komentátorů WSOP tenkrát tvrdila, ze měl Chris obrovské štěstí, on sám to ve své autobiografické knize (Moneymaker: How an Amateur Poker Player Turned $40 into $2.5 Million at the World Series of Poker) popírá. Hrál často hodně agresivně, v některých případech, při all-in situacích mu sice opravdu pomohla až karta na riveru, ale jak sám tvrdí, jeho šance v těch chvílích bylo hodně reálné a vysoké a jeho sázky proto naprosto odpovídaly situaci, pozici, stavu žetonů a stylu hry protihráčů.

Již následující rok (WSOP 2004) přijelo do Las Vegas 2576 hráčů, tedy třikrát více než v předchozím ročníku. Drtivá většina z nich chtěla dokázat to, co se podařilo jejich idolu. Z hlediska pravděpodobnosti je šance každého zúčastněného hráče na celkové prvenství samozřejmě nižší i v tom případě, ze se jedna o nejlepší z nejlepších. Daleko větší roli hraje štěstí nebo rozsazení k jednotlivým stolům. To vše bude stále více nahrávat amatérům a ztěžovat pozice hlavním favoritům. Chris Moneymaker opustil turnaj velmi brzy v all-in sazce právě proti jednomu z nadšenců, jakým byl on sám rok předtím. Vítězem se stal shodou okolností nebo řízením osudu zástupce stejného pokerového serveru, za který po oba ročníky nastupoval Chris. Patentový právník Greg Raymer si již z Vegas odvážel rovných 5 milionů USD a v loňském roce (WSOP 2005) vyhrál další „černý kůň“, Australan libanonského původu, Joseph Hachem. Ten získal historicky zatím nejvyšší výhru, 7,5 milionu dolaru, při účasti neuvěřitelných 5 619 hráčů.

Lze jen těžko odhadovat, kdy se tato závratná čísla ustálí a pokerové šílenství na celém světě mírně opadne. Jisté však zůstává jedno. Chris Moneymaker bude navždy tím, kdo odpálil tuto časovanou nálož a jeho jméno zůstane nesmazatelně zapsáno vedle velikánů jako Johny Moss, Puggy Person, Stu „The Kid“ Ungar, Doyle Brunson, Johny Chan a dalších.