Stu Ungar: šampion poražený drogami

Budeme-li hledat mezi velikány karetních her osobnost, které dala matka příroda do vínku největší talent, nebudeme moci opomenout Stuarta Errola Ungara, známého pod přezdívkou Stu „The Kid“ Ungar. I kdybychom o jeho životě nevěděli nic bližšího, letmý pohled do statistik nás přesvědčí, že Stu Ungar byl naprosto výjimečnou osobností.

Redakce Poker24.cz si v druhé polovině července vybírá volno! Abyste po dobu našeho sladkého nicnedělání nebyli ochuzeni o zajímavé informace ze světa pokeru, připravili jsme pro vás výběr článků z našeho archivu. Příjemné počtení a hezké léto!

Profil Stu Ungara pochází z knihy Jaroslava Tučka „Pokerové miliony“, kterou nedávno vydalo nakladatelství Mladá fronta. Článek je uveřejněn s laskavým svolením autora a je redakčně upraven.

Stu Ungar (1953 - 1998) jako jediný člověk na světě vyhrál třikrát hlavní turnaj na World Series of Poker (WSOP) a navíc se stal jako jediný pokerový hráč třikrát vítězem turnaje Amarillo Slim’s Super Bowl of Poker, který byl ve své době po WSOP druhou nejprestižnější světovou pokerovou událostí. Ungar vyhrál v No Limit Texas Hold’em celkem 10 hlavních světových turnajů se startovným minimálně 5 000 dolarů. Tento výsledek je o to mimořádnější, že takových turnajů hrál v životě pouze třicet. Odhaduje se, že Ungar za svého krátkého života vyhrál u pokerových stolů více než 30 milionů dolarů.

Profesionálem v patnácti: záblesky génia

Stu Ungar se narodil 8. září 1953 v New Yorku v rodině majitele baru a bookmakera. Již od raného mládí projevoval sklony k hraní karet, přičemž se brzy ukázalo, že má i výjimečný talent. Například v roce 1963, když mu bylo jen 10 let, vyhrál na výletě s rodiči do rekreačního resortu Catskill Mountain turnaj v karetní hře gin rummy. Pravidelně o peníze začal Ungar hrát karty od svých 14 let, kdy se po smrti svého otce objevoval za hracími stoly častěji než ve škole. Tu nakonec opustil o rok později a vrhl se na dráhu profesionálního hráče.

Ve rodném New Yorku si záhy získal značný respekt mezi hráčskou komunitou. Ve hře gin rummy vyhrával tisíce dolarů a porážel i hráče, kteří byli o desítky let starší než on. Ungar hrál gin rummy tak skvěle, že byl brzy v této hře považován za jednoho z nejlepších hráčů na světě. V jednom z gin rummy turnajů se vstupem 500 dolarů například získal první cenu ohodnocenou 10 000 dolary poté, co v něm neprohrál ani jednu jedinou hru.

Bleskový start v Las Vegas

Hráčské prostředí New Yorku bylo Ungarovi díky jeho hráčským schopnostem brzy těsné, a tak začal hledat jiná působiště s ještě výnosnějšími hrami. Po krátké herní epizodě v Miami na Floridě zakotvil nakonec v roce 1976 v Las Vegas. Do Mekky hazardu se Ungar přestěhoval téměř bez dolaru, protože většinu peněz získaných u karetních stolů na východním pobřeží prohrál u tamních bookmakerů při dostihových a sportovních sázkách.

V Las Vegas se mu ale hned podařilo získat nějakým způsobem peníze, aby se mohl zúčastnit významného turnaje v gin rummy, v němž se točilo 50 000 dolarů. Ungar tento turnaj bravurně vyhrál, ale udělal jednu taktickou chybu.Na veřejnosti správně odhadl karty prohrávajících soupeřů, což mělo za následek, že bylo téměř nemožné, aby v Las Vegas našel hráče, se kterým by mohl hrát o peníze i mimo turnaj.

Zaostřeno na blackjack: vítězné tažení pokračuje

Ungar tedy obrátil pozornost na blackjack, což je hra, v níž mohl také lehce uplatnit svou fenomenální fotografickou paměť. Když při jedné herní seanci na blackjacku v lasvegaském kasinovém resortu Caesars Palace vyhrával již dohromady 83 000 dolarů, rozhodl se manažer herny, že ukončí hru. Ungar udělal další chybu, když šéfovi kasina dotčeně sdělil, které karty ještě jsou mezi 18 zbylými nerozdanými kartami.

Tato událost mimochodem přispěla k tomu, že velmi záhy lasvegaská kasina přestala nabízet blackjack hraný pouze s jedním balíčkem karet. Herní extempore v Caesars Palace mělo ovšem dalekosáhlé důsledky i pro samotného Ungara. O blackjacku v lasvegaských kasinech si mohl doživotně nechat už jen zdát, protože jeho fotografie od té doby visela mezi nežádoucími osobami ve většině z nich.

Neuvěřitelná sázka o 100 000 USD

Poté, co byl v Las Vegas vypovězen od blackjackových stolů, začal Stu veřejně hledat sázkaře, který by se s ním vsadil o 10 000 dolarů, že si zapamatuje karty v posledních dvou balíčcích šestibalíčkové blackjackové boty. Nebylo překvapením, že se žádný ze sázkařů nakonec nenašel. Ungarovy paměťové schopnosti byly totiž již tak proslulé, že přijmout takovou sázku se jevilo jako velmi riskantní.

Až se v lednu 1977 objevil na scéně jeden z nejvýznamnějších lasvegaských podnikatelů a kasinový král Bob Stupak, který Ungarovi nabídl rovných 100 000 dolarů, když se mu podaří stejný kousek ne se dvěmi, ale se třemi balíčky karet. Stu sázku přijal a k obrovskému úžasu Stupaka a všech přihlížejících bezchybně identifikoval všech 156 karet! Předání šeku na 100 000 dolarů se stalo začátkem dlouholetého přátelství mezi významným podnikatelem a zázračným karetním hráčem.

WSOP 1980

Velikost Ungarova karetního génia se naplno projevila v dalších letech jeho lasvegaského působení. Byl od přírody zrozen pro hru vysokých sázek, a proto stále přijímal nové výzvy, jež by byly hodny jeho karetního talentu. V roce 1980 se na World Series of Poker (WSOP) zúčastnil hlavního turnaje v No Limit Texas Hold’em, který bravurně vyhrál, když ve finále porazil pokerovou legendu a jednoho z nejlepších pokerových hráčů na světě Doylea „Texas Dolly“ Brunsona.

Ungar měl 5a 4, Brunson držel Aa 7. Před flopem Doyle navýšil, Ungar ho dorovnal. Na flop přišlo A72. Brunson opět navýšil, Ungar ho opět dorovnal. Na turn přišla 3. Ungar v tu chvíli s postupkou do pětky vsadil a Brunson šel all in. Kárová dvojka na riveru již nic nezměnila, a tak si Stu Ungar odnesl 375 000 dolarů a zapsal se jako nejmladší vítěz v tehdejší dosavadní historii WSOP. Bylo mu 26 let. Právě zde získal přezdívku The Kid (angl. dítě), protože svým vzezřením spíše připomínal chlapce ze školy než profesionálního pokerového hráče.

WSOP 1981

I když v roce 1980 Ungar WSOP vyhrál, neměl s Texas Hold’em příliš velké zkušenosti. Logicky se tedy objevily hlasy, že jeho výhra byla náhodná. Ungar ale všechny pochybovače umlčel hned následující rok, kdy se mu podařilo vítězství v hlavním turnaji WSOP obhájit. Dokázal, že je opravdu výjimečným hráčem a stal se již za svého života pokerovou legendou.

Při druhém vítězství byl Ungarovým finálovým soupeřem Perry Green. Green dostal 109, Ungarovi přišlo AQ. Ungar měl výborné karty, a proto před flopem vsadil, Green pouze dorovnal. Na flopu se objevila 874. Green s nadějí na postupku šel all in, Ungar dorovnal. Na turnu se objevila 4a na river došla Q. Ungar se tedy stal podruhé světovým šampionem a z turnaje si odnesl výhru ve výši 375 000 dolarů.

Temné období

O tom, že byl Ungar výjimečně talentovaným hráčem, není sporu. Lze se ale pouze dohadovat, do jakých výšin věhlasu by své karetní umění dotáhl, kdyby ho nepohltily temné rysy jeho osobnosti. Ungarova cesta životem připomínala šílenou jízdu na horské dráze, ve které nebylo oddechu. Ačkoliv Ungar vydělával hrou obrovské peníze, dokázal stejně velké peníze jednoduše prohrát ve zcela nesmyslných nebo riskantních sázkách.

Po vítězství ve světovém mistrovství WSOP v roce 1981 následovalo v Ungarově životě šestnáctileté období, ve kterém se naplno projevily obě stinné stránky Ungarovy osobnosti: gamblerství a závislost na drogách. V roce 1983 sice Ungar ještě vyhrál WSOP šampionát v Seven Card Stud pokeru a získal svůj čtvrtý mistrovský náramek, ale jeho kokainová závislost již nabírala obrátky. Kokain měl neblahý vliv i na jeho nekontrolované sázení. Ungar utopil statisíce dolarů získaných za karetními stoly v dostihových a sportovních sázkách, takže byl často úplně švorc.

Před WSOP v roce 1990 neměl Ungar ani na vstupní poplatek, takže startovné za něj zaplatil jeho dobrý přítel a pokerový profesionál Billy Baxter. Ungar byl ale třetí den turnaje nalezen v hotelovém pokoji v bezvědomí pod vlivem drog, takže nebyl schopen dále pokračovat v turnaji. Protože byl tehdy ale v soutěži hráčem s největším množstvím žetonů, skončil nakonec ještě devátý s výhrou 20 500 dolarů. V polovině 90. let byla z Ungara díky drogové závislosti již taková lidská troska, že se jeho nejbližší přátelé a spoluhráči právem začali bát o jeho život.

Intermezzo: WSOP 1997

Poměrně velkou událostí proto bylo, když se v roce 1997 Ungar objevil v hlavním turnaji WSOP. Bylo to v době, kdy už byl pro profesionální pokerový svět odepsanou existencí a nikdo už s ním pro jeho drogovou závislost nepočítal. Ačkoliv bylo znát, že na tom Ungar není fyzicky nejlépe, jeho soupeři se brzy přesvědčili, že po mentální stránce mají co do činění opět s tím obávaným Stu Ungarem, který je schopen zdrtit každého protihráče. Stu Ungar prošel turnajem jako nůž máslem až do závěrečného finále, v němž se proti němu postavil známý lasvegaský podnikatel a majitel kasin John Strzemp. Ungar vyhrál s postupkou do pětky nejen jeden milion dolarů, ale také svůj třetí titul světového šampiona a stal se rázem žijící pokerovou legendou.

Temné období pokračuje

Osud tomu ale chtěl, aby přívlastek žijící neplatil dlouho. Dva měsíce po svém comebacku byl Ungar po zaplacení dluhů a dalších prohrách ve sportovních sázkách včetně dostihů opět bez peněz. Navíc pokračovala i jeho závislost na kokainu, takže když mu chtěl hned v následujícím roce 1998 Billy Baxter zaplatit opět vstupné 10 000 dolarů do hlavního turnaje WSOP, Ungar deset minut před začátkem hry odmítl jeho nabídku s tím, že je unaven a necítí se dobře.

Pár měsíců po tomto turnaji Ungar podepsal kontrakt s Bobem Stupakem, který zaplatil všechny jeho dluhy za to, že pro něj bude Ungar hrát turnaje a velké pokerové hry. To však bylo jen krátce před tím, než osud rozhodl, že se životní pouť jednoho z největších pokerových hráčů všech dob navždy uzavře. Dvacátého druhého listopadu roku 1998 byl totiž Stuart Errol Ungar, kterého celý profesionální pokerový svět znal pod přezdívkou Stuey The Kid, nalezen v lasvegaském motelu Oasis bez známek života.

Ungar zemřel ve věku pouhých 45 let. Pět let po jeho smrti natočil režisér A. W. Vidmer o Ungarovi film High Roller: The Stu Ungar Story, který je spolu s knihou One of a kind od autorské dvojice N. Dalla a P. Alson vzpomínkou na pokerového hráče, pro kterého snad nejvíce sedí označení par excellence.