Paul Wasicka: rychlá ryba - 1. díl

Paul dokázal během tří let vybudovat svůj herní bank do závratných výšin, ale jeho cesta ke slávě nebyla vůbec jednoduchá, spíše naopak. Byla plná neuvěřitelných výkyvů, korunovaná úspěchem na World Series of Poker. Ne každý z nás by měl odvahu pustit se do hry stylem, jakým se do ní pustil tento mladý profík přezdívaný Kwickfish.

autor: Jakub Ježek, externí redaktor Poker24.cz

Paul se narodil v roce 1981 jako nejmladší ze tří sourozenců v Dallasu. Jak sám říká, už odmalička byl soutěživý typ, odpoledne hrával fotbal, baseball, bowling, volejbal a po večerech s rodiči šachy a backgammon. Ve škole vstoupil do šachového týmu, jenže své vrstevníky snadno přehrával, a tak se v soubojích na černobílém poli střetával s žáky z vyšších ročníků, což mu dávalo dobrou příležitost, rozvíjet schopnosti jako jsou trpělivost, psychická odolnost a logické myšlení, které jsou bezesporu nutnou součástí dobrého hráče pokeru.

Po vystudování obchodní školy se chvíli živil jako barman a vedoucí restaurace, ovšem jeho ohromná chuť hrát a vítězit, ho dovedla až na dráhu profesionálního hráče pokeru.

První peníze vydělané hrou

Paulovi bylo 22 let, když se s kamarádem vydal na lyžařský výlet kolem Vancouveru, během cesty zastavili u jednoho z kasin, kde získali první zkušenosti s hazardními hrami. Paul vzal $10 a šel si zahrát blackjack, po krátké chvíli měl už $100. Lyžařský výlet se náhle zvrátil v hon na blackjack, po pěti týdnech neustálého hraní měl Paul $17 000 a začal uvažovat, jaké by to bylo, živit se kartami.

Dále hrál, ale začal si stěžovat na nedostatek akce. Také mu vadilo, že v každé hře jsou pravděpodobnosti lehce nakloněny proti němu. A tak, vzhledem k jeho hráčské vášni, bylo už jen otázkou času, kdy objeví poker.

Ilegální turnaj v Denveru

Zanedlouho po návratu z výletu ho přítel Thomas pozval na ilegální pokerový turnaj do Denveru se startovným $30. Rozhodl se nabídku přijmout. Sice věděl, která pokerová kombinace poráží kterou, ale jinak neměl téměř žádné znalosti hry.

Během cesty mu dal Thomas patnáctiminutovou lekci, ze které se nakonec vyklubalo deváté místo z celkového počtu sta hráčů. Ještě tu noc mu Thomas ukázal online poker. A takto v roce 2004 odstartovala Paulova pokerová kariéra.

Divoké pokerové začátky

Paul začal hrát sit&go turnaje se startovným $10. Po prvním dnu byl o $110 bohatší a nemohl stále uvěřit tomu, že si může hrát a přitom vydělávat.

Jenže u sit&gouček nevydržel navěky a začal pokoukávat po cash games. Netrvalo dlouho a zalíbil se mu $2/$4 no limit s buy-in $200. I přesto, že jeho bank byl pouhých $300. Po několika hrách mu na kontě svítila nula.

Zapálen vášní do pokeru si nemohl pomoci a poslal si na účet slušných $5.000. Chtěl se dostat na $10,000, aby si mohl vybrat původní vklad a začít od začátku s vědomím, že když prohraje, nic se neděje. Jenže po pár dnech prohrál $4500, a to převážně z důvodu, že nedokázal ovládat své “on tilt“ stavy a měl velice špatný, nebo-li spíše žádný money management. Jak sám řekl, vše co vyhrál, hned investoval do hry.

Následovala týdenní pauza, během které se Paul uklidnil a nabral nové síly. Měl jednoduchý plán, bude hrát, dokud nevyhraje $1,000, pak skončí a začne až další den. A to se mu dařilo, po osmi po sobě jdoucích dnech, dokázal smazat všechny své ztráty z minulých her a ještě nahrál $4.000 čistého profitu. Jenže se nechal až příliš unést svými úspěchy a po dvou dnech byl znovu na nule.

Pomoc od přítele

V tu chvíli, kdy se Paul ocitl opět na $0, se ze zahraničního studia vrátil kamarád Thomas a Paula napadlo, že by mohli hrát oba najednou na Paulův účet, oba by dělali rozhodnutí ohledně hry a navíc by Thomas dával pozor na Paula během tilt stavů. Tato taktika fungovala, během léta vydělali oba po několika tisících dolarů. Na konci léta se Thomas musel vrátit zpět ke studiu a Paul byl na všechno zase sám.

Přechod na profi dráhu

Na podzim roku 2004 se Paul rozhodl opustit práci a věnovat se pokeru na plný úvazek. Jenže vědomí toho, že nemá práci a zajištěný pravidelný příjem pro placení účtů, bylo pro něj velice stresující a to se projevilo nejen na jeho hře, ale i životě. Když hrál, tak i několik dní neopustil byt, krabice od pizzy se mu hromadily v pokoji, že už přes ně ani neviděl na monitor. Sám odhadl, že denně nahrál online 3.000-7.000 her. Usoudil, že nejlepší bude, když se vrátí zpět do práce, zajistí si pravidelný příjem a dá si od pokeru pauzu.

Mezitím kamarád Thomas nahrál neuvěřitelných $40.000 a rozhodl se Paulovi opět pomoci. Hráli zase spolu a snažili se Paula dostat zpět do sedla pod podmínkou, že si Paul ponechá práci, aby mohl platit účty. Nakonec nechal Thomas Paula hrát na jeho účtu za $5.000. Ten neváhal a usedl na dva no limit stoly, každý s buy-in $2,000. O čtyři hodiny později byl Paul bohatší o $16.000.

V listopadu 2005 se Paul už sám dokázal vyrovnávat s bad beaty, dokázal vydělávat $2.000 denně. Z důvodu jeho špatného money managementu se však jeho účet držel stále okolo $20.000, což pořád nebylo dost na to, aby se mohl vyrovnat s případnou šňůrou proher. Chtěl znovu odejít z práce, ale slíbil svému zaměstnavateli, kterým byl mimochodem jeho švagr, že se ještě půl roku vydrží starat o jeho restauraci. Pro Paula to byla celkem absurdní situace - na jednu stranu vydělával $2.000 během pár hodin a na druhou se za barem staral o partičku studentů za $12 na hodinu.

Vaše komentáře

Pravidla diskuze: »

• Fórum slouží jen a pouze k výměně informací souvisejících s pokerem a jeho hraním.
• Diskuse je moderovaná, tzn. každý příspěvek před uveřejněním schvaluje administrátor fóra. Chceme udržet vysokou úroveň příspěvků, odfiltrovat spam a opakující se dotazy.
• Do diskuze nebudou vpuštěny příspěvky vulgární, hanobící rasu, víru či přesvědčení jiného člověka, dále žádná komerční sdělení, především související s předmětem podnikání exkluzivního partnera Poker24.cz, sázkové kanceláře Sportingbet.